Ed Sheeran - The A Team

27. října 2013 v 13:32 | GrencA |  Music
Nemůžu si pomoct, prostě si musím pořád dokola zpívat píseň od Eda. Tak jsem si říkala, že se s vámi o písničku podělím. Máte ji rovnou s textem, abyste si mohli zazpívat. *smích*

 

Libster Blog Award

26. října 2013 v 18:58 | GrencA |  News
Ahoj! Dnes jsem přišla na blog a vidím komentář od Extasy. Jo komentář od ní mě vždycky potěší, protože hrozně ráda čtu její i Velvetiny povídky. Nominovala mě do nějakého řetězáku a v první chvíli jsem vůbec nevěděla o co jde, ale pak jsem si to přečetla a jo jdu do toho.
Pravdila(doufám že se nebude Extasy zlobit) opíšu od ní.

1. Napiš 10 věcí o sobě.
2. Odpověz na 10 otázek, které napsal ten, co tě nominoval.
3. Napiš 10 otázek pro ty, které nominuješ.
4. Nominuj 5 blogerů/blogerek.
5. Oznam to nominovaným!

10 věcí o mé osobě.
1. Naprosto miluji hudbu.
2. Nemám ráda písničky, co postrádají smysl.
3. Poslouchám převážně rock, metal, pop-rock apod.
4. Zbožňuji film Místnost sebevrahů.
5. Ráda bych, až budu dospělá, pomáhala lidem.
6. Ráda bych se stala dětskou psycholožkou, nebo klaunem v dětské nemocnici.
7. Nesnáším klauny. (Ehm. To nějak nesouhlasí s předchozím faktem, ale to nevadí.)
8. Moje nejoblíbenější hororová postava je Michael Myers.
9. Nesnáším homofoby!
10. Ráda kreslím, zpívám a píši povídky. (ikdyž mi to moc nejde, dělám to pro radost a snažím se zlepšit)

10 otázek od Extasy.
1. Kdyby šlo vrátit některého ze zemřelých umělců do života, kdo by to podle tebe měl být?
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, ale určitě bych "vrátila" mězi živé Kurta Cobaina.
2. Jakou písničku právě teď posloucháš?
Zrovna jsem si pustila Asking Alexandria-The Death Of Me.
3. Děláš nějaký sport? Jaký?
Dříve jsem tancovala Hip-Hop, ale musela jsem přestat.
4. Oblíbený druh bonbónů, nebo jiné sladkosti?
Já jsem převážně čokoládový typ člověka.
5. Čína nebo pizza?
Mám ráda obojí, ale více asi čínu.
6. Existuje nějaké téma, kterému by ses při rozhovoru raději vyhnul(a)?
Podle toho s kým bych vedla rozhovor, ale asi bych se vyhla rozhovoru o rodině.
7. Nejoblíbenější seriál?
Rozhodně HIMYM (How I Met Your Mother - Jak jsem poznal vaši matku)
8. Co bys chtěl(a) být v příštím životě a proč?
Asi člověkem, co má úplnou láskyplnou rodinu a pár pravých kamarádů. Protože to je vlastně vše, co potřebujeme.
9. Pamatuješ si, co se ti v noci zdá? Pokud ano, co to bylo naposledy?
Občas ano, ale většinou jsou to zlé sny. Asi předevčírem se mi zdálo, že je sestra démon a chce všechny rozstřílet samopalem.
10. Kdo tě v životě inspiroval, nebo inspiruje?
Tak určitě mě inspiroval a dál inspiruje Adam Lambert a Andy Biersack.

Mých 10 otázek pro nominované!
1. Co bys upřednostnila, kdyby sis mohla vybrat mezi štěstím, láskou nebo penězi a proč?
2. Kdybys mohla vymazat jednu situaci v tvém životě, jaká by to byla?
3. Chtěl(a) bys vrátit čas, nebo spravit své chyby?
4. Co nejradši děláš ve volném čase? Co to pro tebe znamená?
5. Televize nebo počítač?
6. Jaké roční období preferuješ a proč?
7. Co si myslíte o rivalitě mezi Prahou a Brnem?
8. Prošel(prošla) jsi šikanou?
9. Co je tvým snem?
10. Máš věc/osobu/činnost, co ti vykouzlí úsměv na tváři, když máš špatnou náladu?

Nominovaní

Praha.. A co?

11. října 2013 v 18:50 | GrencA |  Theme of the week
Když jsem uviděla téma týdne, rozhodla jsem se zareagovat. Než si přečtete můj názor na Prahu, měli byste vědět, že jsem tam doopravdy byla. Moc se mi tam nelíbilo, protože mě ti lidé příjdou namyšlení. A hodně. Myslí si, že Praha je pupkem světa, ale NENÍ. Tímto nechci nijak urazit pražskou civilizaci. Pár lidí, co znám, nejsou namyšlení naopak to jsou fajn lidi. To ale pořád nemění můj názor. Vypadá to, jako kdyby si ti lidí mysleli, že mají něco, co ostatní ne. Možná tak světoznámé památky. Ale zase nemají spousty jiných památek, co mají jiná města. A jsem milovník přírody, takže bych tam asi nijak dlouho nevydržela. Navíc se mi nelíbí ani vzhled té Prahy. Pro mě je prostě Brno číslo jedna. Jasně, říkejte si, že moraváci nesnáší pražáky a naopak, ale já to vždy odmítala, protože mě nic neudělali. No když vidím, jak se spousta z nich chová, je mi na zvracení. Neříkám, že všichni na Moravě jsou slušní a naprosto úžasní. To ne. Také se tu najdou naprostá hovada, ale v Praze to je neskutečné. Celý den jsem se tam nudila, lidi na nás koukali povýšeneckým pohledem. Fakt mě to naštvalo a do Prahy už nikdy (kromě Prague Pride a pár koncertů) nepojedu. Nemám zájem. Nelíbí se mi tam a tečka. Toť můj názor. Byla bych ráda, kdybyste se do komentářů vyjádřili i vy. Váš názor mě zajímá. Tak do toho!

 


Neaktivnost..

11. října 2013 v 18:28 | GrencA |  My Diary
Ahoj všem! Omlouvám se za neaktivitu. Nebaví mě se pořád jen omlouvat, ale prostě nemám čas a teď momentálně ani náladu psát nějaké zamilované příběhy, ale možná zítra přibyde nějaká psycho jednodílovka. Nic neslibuji protože se musím učit, ale mám chuť kreslit, takže možná zase něco nakreslím. Když už jsme u toho, děkuji všem za komentáře. Moc mě potěšily. Jsem ráda, že se výtvor líbí.
O víkendu (zítra a pozítří) mám celkem dost nabitý program. Zítra musím všude pouklízet a v neděli hlídám sestře psa. Jo to bude fajn víkend, ale nějak tam musím vtlačit školu. Zatím se tu mějte a já se jdu podívat na spřátelené blogy. Ahoj!

5. den kreslícího projektu.

6. října 2013 v 17:40 | GrencA |  Projects
Ahoj! Tak jsem celý den kreslila tu anime postavu. Je to Sebastian z Kuroshitsuji.

Původní obrázek..

Moje verze..

Volný den.

6. října 2013 v 12:08 | GrencA |  My Diary
Ahoj! :)
Jsem ráda, že má někdo zájem o to, co dělám. Bohužel nemám tolik času, kolik bych si přála a potřebovala. Ve škole jsem si udělala +- popis dalšího dílu, který je momentálně ve "výrobě". Dnes asi přibude ta anime postava, teda pokud výsledek bude hoden blogu. *smích*
Dnes mám tedy jediný den volna, tak se budu snažit něco přidat. Vlastně ani moc času dnes nemám, jelikož budu mámu učit anglicky a dělat úkoly do školy. Nevadí, něco si vyšetřím pro blog. Teď vám sem dám tip na dobré písničky. Teda aspoň já je poslední dobou pořád poslouchám.



Nikdy nepřerušená láska 2

28. září 2013 v 14:13 | GrencA |  Stories
Tak jsem se přemohla a něco napsala. Vůbec se mi nechtělo, ale nakonec jsem to teda sepsala. Nění toho moc a není to nic moc, ale aspoň jsme se v tom příběhu posunuli dál. Doufám, že se vám bude líbit a zkritizujete ho. *smích*

Pořád jsem byl unavený a jen spal. Máma mě musela kvůli jídlu i budit, jinak bych nepozřel vůbec nic a prospal celý dny. Dnes už jsem měl po obědě, spal jsem, když mě najednou ze spaní vytrhlo klepání na dveře. "Dále.." rozespale jsem se snažil zakřičet s hlavou zabořenou v polštáři. Pochybuji, že to šlo slyšet, ale asi jo, když někdo vešel. Zvedl jsem hlavu a uviděl usmívajícího se Adama. "Ahoj, co tu děláš?" divil jsem se, že ho máma za mnou pustila, když věděla, že spím. "Ahoj. Došel jsem tě zkontrolovat. Tak co? Jak se máš?". "Jo jde to, jen jsem pořád unavenej. Jak se máš ty? A co ve škole?". Bože já musím vypadat. Rozespalej , nenamalovanej a ještě ke všemu úplně rozcuchaný vlasy. "Tak pořádně odpočívej a bude fajn. Mám se celkem dobře a ve škole se na tebe všichni ptají. Kdy jdeš vůbec zpátky do školy?". " Fakt? Tak to se divím. Všem jsem byl vždycky ukradenej a teď se ptají. Zajímavé. Doktor říkal, že mám být 3 dny doma a potom normálně jít do školy, takže zítra.". Nějak mě to spaní přešlo, když tu byl Adam. Povídali jsme si celkem dlouho, dokud nás nevyrušila mamka. "Omlouvám se, že ruším, ale měl by ses nachystat do školy, Tommy. A Adame?". "Jo já už jdu, nebojte se..". Adam se začal zvedat, ale máma ho zabrzdila. O co jde? "Né tak jsem to nemyslela. Chtěla jsem se zeptat, jestli bys zítra Tommyho nedoprovodil. Ještě není úplně v pořádku, tak aby se mu nic nestalo?". Oddechl jsem si. Už jsem myslel, že ho chce vyhodit. "Mami. Já to zvládnu. Neboj.". Tak to je trapný. "Samozřejmě, že Tommyho doprovodím. Stejně jsem mu to chtěl navrhnout. Zítra tě čekám v sedm před domem. Ahoj. Nashledanou paní Rattlifová!". Máma se jen usmála a odešla z pokoje. Já zůstal sedět na posteli s vykulenýma očima a hypnotizoval dveře. What?! Vstal jsem z postle a šel se trochu upravit. Vlezl jsem si do sprchy a umyl jsem se od hlavy až k patě, ale nepobyl jsem tam dlouho, abych si stihl ještě před večeří nachystat batoh. Hodil jsem na sebe tepláky s volným trikem a šel se teda nachystat. Koukal jsem tak na rozvrh.. Si ze mě dělaj srandu, ne?! Zítra osm hodin?! První den ve škole a tak dlouho. Myslel jsem, že mě klepne. Vložil jsem do batohu učebnice a sešity. Stihl jsem to ještě dříve než máma došla, že už je večeře. Vydal jsem se do kuchyně. Máma už dávala na stůl čínu a byla nějak dobře naladěná. "My něco slavíme?". Hodila po mě všeříkající pohled. Začínám se jí občas bát. "Ano slavíme! Přece to, že ses uzdravil a zamiloval.". "Zamiloval? Cože? A do koho prosímtě?". Další její pohled tipu nejsem blbá. "Myslíš, že nevidím, jak na Adama koukáš?". "No dobře.. Líbí se mi, ale zamilovaný nejsem.". To to na mě jde tak poznat? Tím naše konverzace skončila a já byl myšlenkama úplně jinde. Těšil jsem se na další den ráno. Dojedl jsem, pomohl mámě s nádobím a šel spát. Ani jsem nemohl usnout, jak jsem se těšil, ale přemýšlení mě uspalo. Druhý den ráno jsem měl úžasnou náladu. Rychle jsem vstal, spáchal ranní hygienu, obtáhl oči černou tužkou a šel se nasnídat. Na stole leželi palačinky. Byly ještě teplé, takže máma je dodělala před chvílí. Jak jsem dojedl, natáhl jsem na sebe černé tričko s nápisem NOH8, oblékl si uplé černé rifle, vzal koženou bundu, protože už takové teplo ráno nebývalo, přehodil batoh přes rameno, obul si creepers a vyšel před dům. Adam tam ještě nebyl, tak jsem čekal. Za pět minut jsem ho zahlédl, jak běžel s batohem na zádech mým směrem. "Ahoj.". Byl udýchaný. Asi celou cestu běžel. "A-ahoj.. Promiň. Zaspal jsem a celých pět minut jsem utíkal.". Já si to myslel. "To nevadí. Hlavně že jsi tady. Tak jdeme?". Usmál se na mě a přikývl. Cestou jsem se dozvěděl, že je adoptovaný a ještě ke všemu jedináček, ale chtěl by sourozence. Má dokonce stejný sen jako já. On by chtěl zpívat a já hrát na kytaru v kapele. Dobře jsme si popovídali a nasmáli se. Je vtipný. Ani jsem si nevšiml, že stojíme před školou. Všichni na nás koukali a mě popadla úzkost. Adam viděl moje obavy, tak mě chytil za ruku a daroval mi povzbuzující úsměv. Střídavě jsem koukal na naše ruce, pak i na něj. Jen se usmál a vyšli jsme do víru lidí školou povinných. Vstoupili jsme do třídy. Všichni na mě zírali. Sedl jsem si na své místo a chtěl něco říct Adamovi, ale on už byl u svého stolu a usmíval se na mě. Dnes nějak zářil. Všichni se kolem mě seběhli. Chtěli vědět jak mi je a omlouvali se za své předchozí chování vůči mě. Potěšilo mě, že se zajímali a omlouvali, ale pořád jsem jim nedokázal uvěřit. Zazvonilo na hodinu a spolužáci si posedali ke svým věcem. Vešla učitelka a hned na mě chrlila otázky jako ostatní. Šel jsem tedy před tabuli a vše třídě vylíčil. Byli spokojení a já také, protože první hodinu jsme se neučili. Bohužel ty další už ano. Přestávky jsem ten den trávil s Adamem a v hodině jsme si posílali dopisy. Škoda, že se nepřistěhovali už dřív. Ze školy jsme šli spolu a domluvili se na další ráno. Rozloučili jsme se a já šel domů, když jsem uslyšel Adamův hlas. "Tommy..?". Otočil jsem se.

Plán dne!

28. září 2013 v 12:18 | GrencA |  My Diary
Ahoj! Tak jsem po nějaké době zase tady. Nějak teď na začátku školního roku nestíhám, a tak bude méně článků. Každopádně další díly vícedílného příběhu se píšou a komentáře mě moc potěšily. Další den kreslícího projektu se taky připravuje a pár dalších úvah. Myslím, že si nějaký ten čas na přidávání článků najdu a bude to fajn. Možná dnes přidám díl NNL a možná bude i ten kreslící den. Uvidím, jak budu stíhat dělat věci do školy, protože zítra jedu na hokej a asi bych se nestihla nic naučit.
Jinak tahle skupina si mě followla na twitteru a napsala mi. Celkem mě zaujala, tak teď poslouchám jejich písničky. Určitě stojí za poslechnutí!


Kam dál